Japonsko by se mohlo vzdát třístranného Globálního bojového leteckého programu (GCAP) mezi Spojeným královstvím, Itálií a Japonskem výměnou za možnost získat stíhačky 6. generace Boeing F-47. Americký prezident Donald Trump osobně v roce 2025 představil japonskému premiérovi exportní verzi letounu F-47.
Na druhé straně britské ministerstvo obrany čelí finanční mezeře 28 miliard liber ve financování GCAP. Na pracích v rámci projektu se ve Velké Británii podílí přes 4 000 pracovníků společností BAE Systems, Rolls-Royce a Leonardo.
Cílem třístranné iniciativy v oblasti stíhaček šesté generace, projektu Spojeného království, Itálie a Japonska, je nahradit Eurofighter Typhoon a japonský Mitsubishi F-2. Trio, které brzy přijme Kanadu jako pozorovatelského člena, má ambiciózní cíl dostat tyto stíhačky do provozu do roku 2035.
Harmonogram je nyní nejistý, jelikož se zdá, že konkurenční program Boeingu na výrobu letounů F-47 ve Spojených státech postupuje neobvyklým tempem.
Obamova administrativa a nesmyslný konec programu F-22
Výrobní linka F-22 byla uzavřena v roce 2012, a to poté, co bylo zkompletováno pouze 187 operačních letadel, což je mnohem méně, než byl původní plán letectva na 750 Raptorů.
Oficiálním vysvětlením uzavření výrobní linky byly finanční náklady. V roce 2012, kdy americká armáda stále dominovala po celém světě, Pentagon dospěl k závěru, že stíhací letoun páté generace nepředstavuje efektivní využití omezených finančních zdrojů.
Japonsko dlouhodobě lobbovalo za možnost pořízení Raptoru jako náhradu za starší stroje, když shánělo moderní stíhačky, aby čelilo rostoucímu napětí v regionu. Austrálie zase oficiálně požádala o to, aby změnou zákona Obey Amendment (pojmenovaný podle kongresmana Davida Obeye, zakazuje prodeje letounu F-22 jakékoli cizí vládě) umožnili prodej F-22 americkým spojencům. Její ministr obrany Joel Fitzgibbon v roce 2008 potvrdil zájem a oznámil, že Austrálie napíše zákonodárcům v USA ohledně možné změny legislativy. Japonsko a Austrálie nebyly jediné státy, mimo to projevil zájem o F-22A například Singapur, Velká Británie nebo Izrael.
Americký Kongres se ale stavěl k technologiím integrovaným do F-22 příliš ochranitelsky. Přestože klíčoví spojenci, jako je Japonsko a Austrálie opakovaně projevili zájem o nákup upravené verze F-22A, Kongres nikdy nezrušil legislativu z roku 1998, která vývozu tohoto letadla bránila.
F-47 pro Japonsko
Japonsko se cítí ohroženo rychle se modernizujícím čínským letectvem a schopnost formovat a porozumět technologii jeho budoucího stíhacího letounu je strategicky užitečná, proto účast na GCAP. Ale co je nejdůležitější, bez ohledu na tyto preference potřebuje letoun, který skutečně dorazí včas.
GCAP by se také mohl ocitnout v ohrožení kvůli širším problémům Británie s financováním obrany. Britské ministerstvo obrany čelí finančnímu deficitu ve výši 28 miliard liber a GCAP by se mohl stát cílem úspor.
Washington ale postupuje s vývojem vlastních stíhaček šesté generace nevídaným tempem. Portál Air & Space Forces Magazine v únoru 2026 napsal, že projekt F-47 je stále „on track“ na cestě k prvnímu letu v roce 2028, pouhé tři roky poté, co Boeing v březnu 2025 získal kontrakt a porazil favorita Lockheed Martin. Generál Dale White, vysoký úředník letectva pro akvizice, který dohlíží na hlavní zbrojní programy, uvedl, že letadlo „si vede mimořádně dobře “ a že Boeing úspěšně navýšil počet zaměstnanců pro tento projekt.
Očekává se, že F-47 nahradí F-22 v oblasti vzdušné dominance US Air Force. Plány letectva v současnosti počítají s více než 185 letadly, což zhruba odpovídá velikosti stávající flotily F-22.
Server Stars and Stripes v dubnu uvedl, že návrh rozpočtu Pentagonu na rok 2027 zahrnuje 5 miliard dolarů na urychlení vývoje stíhačky F-47. Ve stejné zprávě se uvádí, že námořnictvo také pracuje na vlastní stíhačce šesté generace, F/A-XX, zatímco námořní pěchota oba programy sleduje a zvažuje své budoucí letecké požadavky.
Prezident Donald Trump osobně projednával otázku F-47 s tehdejším premiérem Šigeru Išibou v roce 2025 a údajně navrhl exportní verzi letounu s omezenými možnostmi. Pokud to Washington s nabídkou F-47 skalním spojencům myslí vážně, byl by to zásadní posun oproti éře F-22. F-47 by nabídlo rychlost, rozsah a vyšší interoperabilitu s americkými silami. Alternativně GCAP ale nabízí Japonsku větší průmyslovou roli a podíl na základní technologii.
Několik dalších měsíců bude pro projekt GCAP klíčových. Británie musí ukázat, že GCAP není jen prázdný slib, ale priorita, do které je ochotna investovat. Jinak by se Boeing F-47 mohl stát pro Japonsko ideální únikovou cestou z potencionálně zpožděného projektu.
Zdroj: National Security Journal, Air & Space Forces Magazine, GCAP, Stars and Stripes
Autor/Licence fotografie: F-47, Public Domain